|
|
Hodnocení přístrojů používaných v AČR v případě radiační mimořádné události
LOŠKOVÁ, Romana
Diplomová práce se zabývá možností využití Armády České republiky při radiační mimořádné události. Prioritně je zaměřena na hodnocení vybraných přístrojů používaných zejména k radiačnímu průzkumu, shromáždění legislativy týkající se problematiky radiační ochrany i prostudování schválených postupů. Na začátku se práce věnuje historii vzniku sítě včasného zjištění na území tehdy ještě Československé socialistické republiky a jejím postupným vývojem až do současné podoby. Z hlediska závažných radiačních mimořádných událostí je tato síť, díky celoplošnému pokrytí, neocenitelným pomocníkem při pozorování šíření radioaktivní kontaminace, ale také při varování. V další části práce shrnuje základní informace o tom, co je to ionizující záření, jak vzniká a jaké základní veličiny ho charakterizují. Rovněž zde dochází k jeho členění na základní druhy, popsání účinků na lidský organizmus a nejvýznamnějších interakcí nejpravděpodobněji zneužitelných druhů zdrojů ionizujícího záření. Tato tématika je rozebrána zejména z důvodu další části diplomové práce, která nese název Radiological Dispersion Device, tedy špinavá bomba. Podstatnou část diplomové práce tvoří shrnutí a utřídění legislativy. Jako první jsou zmiňovány Mezinárodní normy, které jsou zde zastoupeny dvěma dokumenty. Publikace 103 Doporučení Mezinárodní komise radiologické ochrany 2007 se zabývá mimo jiné koncepty dávkových optimalizačních mezí, které určují úroveň dávky v plánovaných expozičních situacích a referenčních úrovní, které se používají pro nehodové expoziční situace a existující expoziční situace. Pro tuto práci podstatnější Publikace 96 Ochrana lidí proti ozáření v případě radiačního útoku, řešící z části ochranu prvosledových jednotek, kterými jsou složky integrovaného záchranného systému, a doporučuje maximální expozici zasahujících osob. Podle Katalogu typových činností IZS, STČ 01/IZS Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně, by byla Armáda České republiky jedna ze zasahujících složek při takovémto útoku. V diplomové práci jsou podrobněji rozebírány jednotlivé postupy AČR, a to od činností před zasazením, přes předcházení ohrožení, reakcí na vzniklou událost, po činnosti po události, dekontaminace a následnou kontrolu kontaminace osob a sledování jejich zdravotního stavu. Prakticky orientovaná část se zabývala především na naplnění jednoho z cílů práce, kterým bylo zhodnocení vybraných dozimetrických přístrojů používaných v Armádě České republiky určených pro radiační průzkum. K tomuto účelu bylo využito metody kvantitativního zpracování jejich hlavních parametrů. Při porovnání byla použita analýza ve vybraném vzorku a pomocí souhrnného indexu IVi byl vyjádřen stav použitelnosti přístrojů z hlediska dnešního využití při radiační mimořádné události. Stanovené cíle diplomové práce byly naplněny prostřednictvím uvedených metod. V diskuzi byla provedena komparace jednotlivých přístrojů a jejich zhodnocení z hlediska využitelnosti při společném zásahu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému při radiační mimořádné události. Došlo ke zjištění, že některé z přístrojů jsou zastaralé a nesplňují požadavky pro takovouto činnost. Tento fakt vychází ze skutečnosti, že některé přístroje byly vytvořeny v době nebezpečí jaderné války. Tomu jednak odpovídá jejich bytelná konstrukce, ale také vysoký práh citlivosti, což je při řešení radiační mimořádné situace nežádoucí. Největším problémem se ale ukázalo, že některé přístroje měří veličiny ve starých, již nepoužívaných jednotkách, což by mohlo způsobit předání zavádějících informací. Jiné přístroje jsou naopak velmi moderní, citlivé již při nízkých hodnotách dávkového příkonu a poskytují informace v reálném čase na přehledném LCD displeji. V případě celkového shrnutí připravenosti Armády České republiky zasahovat při radiační mimořádné události je nutno konstatovat, že AČR je připravena plnit úkoly zajišťující záchranné a likvidační práce na dostatečné úrovni.
|
host ::
RSS.